Rozdělení vín v Německu

Rozdělení vín v Německu

 Víno nedělíme jen podle barvy

Podle čeho rozdělovat vína? Hledisek je mnoho. Rozdělení na bílé, červené a růžové je sice nejznámějším, nikoli zdaleka jediným možným dělením vína. Víno lze dělit dle různých charakteristik – sladkosti, kvality, barvy a další.

Bílé nebo červené víno pozná každý. Bílé víno se vyrábí z bílých (zelených) hroznů a červené z hroznů modrých. Postup výroby se liší. První kroky jsou stejné, rozchází se ve fázi vzniku rmutu. Hrozny se sešlapou (dnes strojně drtí) a poté se zpracují dále k prokvašení. Rozdíl je v tom, že u bílého vína se ze rmutu odstraní zbytky pecek, u červeného nikoli. Růžové víno není směs bílého a červeného vína, jak si mnozí myslí. Ve většině případů je to zakázáno. Jednoduše se dá říct, že růžové víno (rosé) pochází z modrých hroznů, ale zpracovává se jako bílé s výrazně kratší macerací.

Kolik cukru zbyde po kvašení, tak je víno sladké

Podle toho dělíme vína dle stupně cukernatosti. Udává se jako stupeň cukernatosti a vyjadřuje obsah zbytkového cukru. Vína dělíme takto:

  • suchá – do 4 g/l zbytkového cukru
  • polosuchá – do 12 g/l zbytkového cukru
  • polosladká – do 45 g/l zbytkového cukru
  • sladká – nad 50 g/l zbytkového cukru

Toto dělení se používá prakticky ve všech vinařských státech, například ve Francii je zavedeno označení Brut, Sec či Doux. Kyselejší suchá vína mají vyšší podíl kyselinky, kterou pocítíme zejména v závěru dochuti.

Vína tichá či šumivá

Jedno ze základních dělení vín je na vína tichá a šumivá. Tichá vína jsou zkrátka vína bez bublinek a šumivé jsou sekty. Například v Itálii se šumivá vína označují jako frizzante.

Od stolních vín k těm v nejvyšší kvalitě

Důležitým dělením vín je podle kvality, resp. původu. Ve všech zemích existuje systém klasifikace vín podle jeho původu. Zatímco u stolních vín nemusí jít ani o původ v dané zemi a neuvádí se odrůda ani rok sklizně, u vín nejvyšší kvality musí etiketa jednoznačně uvést informace o původu, vinařství, odrůdě, sběru, roku sklizni a oblasti. V zásadě rozlišujeme tyto kategorie kvality vín:

  • stolní víno (Vin de Table, Tafelwein, Vino di Tavola,…)
  • zemské víno (Vin de Pays, Landwein, Indicazione Geografica Tipica,..)
  • vína vyšší kvality (dle AOC, DOC, DOCG, atd.)

Certifikace AOC, DOC a DOCG splňují jen ta nejlepší vína. AOC (Appelation d´Origine Contrôlée) je francouzská certifikace nejkvalitnějších vín, DOC (Denominazione di Origine Controllata) a DOCG (Denominazione di Origine Controllata Garantita) jsou italskými certifikacemi kvality. Podobné hodnocení platí i v dalších vinařských zemích, např. ve Španělsku, Portugalsku či USA. Kvalitu prozrazují také přívlastková vína – přívlastek značí vinařství a jinou charakteristiku, např. rok sklizně.

Speciální vína z mrazu a ze slámy

Setkáme se také s tzv. slámovými a ledovými víny. Jsou to přívlastková vína, která mají svá specifika. U slámových vín se hrozny nechávají sušit cca 3 až 5 měsíců ve slámě, rákosu či zavěšené ve větraném suchém prostoru. Hrozny se vysuší a mají vysokou cukernatost. Slámová vína jsou velmi sladká (polosladká až sladká) dle cukernatosti. Sušení dává specifickou chuť

Obdobně také ledová vína, hrozny se sklízí až po prvních mrazech, ale ne v extrémních. Ledové víno má také specifickou chuť. Celé zpracování musí proběhnout také v mrazu, rmut nesmí rozmrznout!

Našli bychom další charakteristiky, dle kterých můžeme dělit vína. Tohle jsou však ta nejčastější dělení vín.

Odeslat článek známému   Vytisknout